Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vlastnosti Au

 Měkký a ušlechtilý kov žluté barvy

 Málo reaktivní (nereaguje ani s kyslíkem ani se sírou) =>stálý atraktivní lesk

 Odolné proti korozi

 Odolný vůči hydroxidům i kyselinám a rozpouští se pouze v lučavce královské

 Soustava krychlová

 Tvrdost = 2,5

 Hustota = 19,3

 Vryp žlutý

 Vynikající tepelná a elektrická vodivost

 Extrémně tažné – lze snadno vztahovat v drát

 

dále kujné

 Staří Egypťané byli s touto vlastností zlata obeznámeni a dovedli vytepat zlato do lístků tak tenkých, že 140 000 vrstev tohoto materiálu mělo tloušťku menší než jeden cm

 (z 1 g lze vyrobit folii o ploše 1 m2)

Výskyt

 V přírodě se zlato vyskytuje převážně v ryzí formě, ale může se nacházet i ve sloučeninách.

 Zlato často provází stříbro (slitina - elektrum), měď, příležitostně rtuť a někdy i železo v jejich rudách, ale je zde obsaženo pouze ve stopovém množství

 Nejčastěji se vyskytuje na hydrotermálních křemenných žilách spjatých s granitickými horninami

 Je také obsaženo i v mořské vodě, ale zatím není znám vhodný zp. jeho těžby.

 Zlato se vyskytuje jako horské (tj. uzavřené v horninách a rudních žilách), nebo jako volné říční – rýžovnické (tj. vnějšími vlivy uvolněné horské zlato v náplavech potoků a řek)

Nejbohatší světová naleziště

 Jižní Afrika, Ural, Austrálie (až kilogramové valouny), Kanada, Sibiř

 V ČR – střední Čechy (Jílové u Prahy, Roudný), Jeseníky (Zlaté Hory), okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice

Historie

 Zlatá horečka na Klondiku je pokládána za jednu z největších masových migrací za nalezišti zlata v dějinách. Koncem 19. století přivedla desítky tisíc lidí do pusté oblasti Klondike u dnešního města Dawson City v kanadském teritoriu Yukon

Zlato v Čechách

 Získávání zlata v Čechách má velmi starou tradici, která je podmíněna rozsáhlými ložisky tohoto kovu.

 Nejvýznamnější pásmo se táhne ze středních do jihozápadních Čech v délce asi 100 km. (Začíná u Jílového, vede přes Štěchovice, Nový Knín, Písecko až na Šumavu, kde v okolí Kašperských hor končí. Najdeme ho však i pod Blaníkem u Louňovic (důl Roudný), v Krkonoších (Černý Důl), u Českých Budějovic (Rudolfov, Dobrá Voda) i v Jeseníkách (Zlaté Hory).

 Jen v Čechách je známo více než 700 míst, kde se zlato rýžovalo nebo dobývalo. Jednotlivá naleziště mají své zvláštnosti, které jsou dány geologickými poměry.

 První skutečný rozmach těžby zlata na území Čech zaznamenáváme ve 2. a 1. století př. n. l., kdy bylo území osídleno Kelty

 Po nich Slované od 9. století postupně zdokonalovali těžební techniku od rýžování k důlní těžbě.

 Vz. První hornická města ( prim hraje Krásná Hora – zlatá královská koruna pro Přemysla Otakara II.král železný a zlatý)

 Karel IV. za půl milionu zlatých mincí = asi 2 t zlata koupil Braniborsko

 úpadek v době husitských válek, hornická města byla pobořena

 Obnoveno bylo v následujících stoletích jen velmi málo ze starých dolů (Jílové u Prahy, v Krásné Hoře, Libčicích a Kašperských horách)

 Velmi slibná jsou nyní ložiska na Čelině a Mokrsku u Slapské přehrady, či ložisko Petráčkova Hora na Rožmitálsku. Z toho vyplývá, že těžba a zpracování zlata v Čechách ještě bude pokračovat.

Jílovsko

 Největší rozkvět 13. a 14. století

 V 15. století tu zlaté doly dosahovaly hloubky až 200 m, což je s ohledem na tehdejší zp. těžby obdivuhodné

 K uvolnění horniny se totiž používalo ohně. Rozpálená skála se polévala vodou a když pak rozpukala, pomocí želízek a mlátků, za velmi skromného osvětlení lojovými kahánky, se lámala. Nalámaná hornina byla pomocí rumpálu dopravována na povrch, kde se v kamenných mlýnech drtila a vypíráním vodou se získával drahý kov.

 V době od Václava I. Do Karla IV. Největší naleziště v Evropě (doly vyprodukovaly asi 20 t zlata).

Získávání

 Nejjednodušším zp. Je rýžování z nánosů písku nebo štěrku. Využívá se toho, že zlato je zhruba 19 krát těžší než voda a mnohem těžší než štěrk a písek. (Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně odplavují lehčí částice. Stejný princip se využívá i při rýžování ve velkých otevřených bednách opatřených na dně příčkami na zpomalení pohybu částeček zlata, do kterých se přidává rýžovaná směs lopatami. Tento zp. byl v počátečním období na Klondiku typický.)

Specifikum Klondiku

 Vyplývající z klimatických podmínek – permafrost

 Zpočátku prostě rozdělávali oheň a od r 1902 začali používat k rozmrazování vodní páru. Tato činnost se vykonávala v zimě. Rozmrazenou horninu těžili ze šachet pomocí rumpálů a ukládali ji na povrchu. Na jaře ji potom promývali.

V současné době...

 Jsou rýžovatelná ložiska zlata již prakticky vyčerpána

 Těží se proto ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky.

 Proces spočívá v jemném namletí horniny, aby se do kontaktu s loužícím roztokem mohla dostat většina přítomných mikroskopických zlatých zrnek. Namletá hornina se potom louží buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů a oxidačním prostředím (např. sycení plynným chlorem nebo přídavky kyseliny dusičné) nebo naopak roztokem alkalických kyanidů za probublávání vzdušným kyslíkem. Z loužicího roztoku se poté zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem – elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě – katodě. Redukci je možno provést i chemicky přídavkem vhodného redučního činidla (hydrazin, kovový hliník apod.).

Amalgační způsob těžby...

 ...byl používán v minulosti pro těžení náplavů, v nichž bylo zlato přítomno ve formě větších oddělených zrnek, která se však již obtížně získávala rýžováním. Pro tento účel byla zlatonosná hornina kontaktována s kovovou elementární rtutí. Vzniklý amalgám zlata byl po oddělení horniny obvykle prostě pyrolyzován a rtuť byla jednoduše odpařena do atmosféry. V současné době se tento postup téměř nepoužívá a pokud ano, je zlato z amalgámu získáváno šetrnějším způsobem bez kontaminace atmosféry parami rtuti.

Důsledky a životní prostředí

 Hydrometalurgický postup dobývání zlata z nízkoryzostních rud představuje značně rizikový proces z ekologického hlediska. Nasazení kyanidových roztoků v tunových až statunových šaržích představuje obrovské riziko v případě, že dojde k nepředvídané havárii.

Př.:

 katastrofální zamoření Dunaje kyanidy z rumunského hydrometalurgického provozu v 90. letech minulého století. Výsledkem byla přírodní katastrofa – stovky tun mrtvých ryb a dalších živočichů a porušení životní rovnováhy rozsáhlého území na desítky let.

 K haváriím podobného druhu došlo několikrát i v jihoamerické Brazílii, kdy byla zamořena řeka Amazonka a to nejen kyanidy, ale i rtutí, která se používá pro tzv. amalgamační způsob těžby.

 Nelze zanedbat ani problémy s vhodným uložením tisícitunových kvant vyloužené horniny. Její zemědělské využití je v současné době prakticky nemožné a tak tvoří pouze balast, kterého se těžařská společnost musí nějak zbavit.

Využití

 Používá se zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem. Samotné ryzí zlato je příliš měkké a šperky z něj zhotovené by se nehodily pro praktické použití. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vziklou slitinu – vzniká tak v současné době dosti moderní bílé zlato. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato je 24karátové).

Karát

 Podíl zlata ve slitině se nazývá ryzost a udává se v karátech. Počet karátů (k) označuje počet váhových dílů ryzího zlata v 24 dílech slitiny. Ryzí (čisté) zlato má tudíž 24 karátů a 22 karátové zlato obsahuje 22 dílu zlata ve 24 dílech slitiny.Dalšími standardními slitinami je 18, 14 a 9 karátové zlato.

Další využití

 Elektrolytické pokovování – ochrana před korozí...

 Mikroelektronika a počítačový průmysl – zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů

 Ve sklářském průmyslu – barvení nebo zlacení skla

 Zubní lékařství – součást většiny dentálních slitin (zdravotní nezávadnost)

 Investiční nástroj

 Až v roce 1971 přestalo plnit funkci zlatého standardu ve státních bankách a garantovat tak hodnotu státem vydaného oběživa

Zajímavosti

 jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně 37,27 centimetrů

 do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata. Více jak 90 % z toho po roce 1948, kdy došlo k objevení zlata v Kalifornii.

 v Jižní Africe se zlato těží z hloubky kolem 3 000 m. Nyní se dokonce reálně uvažuje o těžbě z hloubky více než 4 500 m.

 jedním z největších a nejznámějších nugetů, který byl nalezen v roce 1869v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramů a je znám pod jménem Welcome Stranger?

 červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi

 novinkou poslední doby je fialové zlato ze Singapuru, které je složené 80 % čistého zlata a 20 % litiny jiných kovů, jako je hliník, nebo paládium

Literatura

 Zlatá horečka na Klondiku - http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A1_hore%C4%8Dka_na_Klondiku

 Zlato - http://ireferaty.zpravy.cz/303/1655/Zlato

 Svět poznání - http://www.natur.cuni.cz/~mineral/system.html
 Zlato se nejen třpytí, ale i vydělává - http://fincentrum.idnes.cz/zlato-se-nejen-trpyti-ale-i-vydelava-d7p-/fi_osobni.asp?c=A070104_173813_fi_osobni_dku

 Zlato - http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato